Jiřina Šiklová se narodila v roce 1935. Do rodiny lékaře a učitelky. Což do určité míry předurčilo její životní cestu. Po ukončení gymnázia v roce 1953 započala studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po úspěšném studiu se podílí na zrodu Katedry sociologie, ve které přednáší až do osudného roku 1968. Aktivně se angažuje a podporuje reformní tendence doby. V listopadu 1969 podporuje studentské hnutí nejen při okupační stávce, ale i v době, když se upálil Jan Palach. Na konci tohoto osudového roku naší historie je z fakulty vyhozena. Pracuje jako uklízečka a přitom pokračuje v sociologickém výzkumu samostudiem.

Rovněž ve svém bytě dává konzultace studentům. Na začátku sedmdesátých let spolupracuje s disidenty při pašování ilegálních tiskovin do zahraničí a zpět. V roce 1977 přebírá po Petru Pithartovi úlohu hlavní spojky. A v tomtéž roce podepisuje Chartu. I nadále se věnuje, v pozici sociální pracovnice geriatrického oddělení Thomayerovy nemocnice, vědecké práci, bez možnosti publikovat pod svým jménem. V roce 1981 je Jiřina Šiklová uvězněna. Za podvracení republiky. Celý tento politický proces, ve kterém figurovaly desítky statečných spolupracovníků, zastavil až v roce 1989 Václav Havel.

Po roce 1989 začala Jiřina Šiklová opět přednášet na Katedře sociální práce. Založila Centrum a knihovnu Gender Studies v Praze. Stala se členkou Nadace rozvoje občanské společnosti, Vize 97, Nadace Charty 77. Pracovala v redakčních radách domácích i zahraničních časopisech. Listech, European Journal  of Social Work či Social Research. V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy.  Za osobní přínos integraci Evropy. Prezidentem republiky jí byla udělena v roce 1999 Medaile za zásluhy 1. stupně. A za rozvoj sociální práce dostává v únoru 2000 Medaili Alice Masarykové. Za svůj naplněný život Jiřina Šiklová, česká novinářka, socioložka, historička a zakladatelka gender studií v naší republice, dokázala vydat stovky odborných prací, poskytnout nesčetné množství rozhovorů, besed a setkání. Je autorkou sedmnácti knih, které svou nadčasovostí nacházejí čtenáře i u mladé generace. V posledních deseti letech se stala patronkou Festivalu demokracie a občanské společnosti Zlínské jaro, na kterém vystoupila v řadě odborných diskuzí. Této mimořádné ženě, která zemřela 22. května 2021 a je pohřbena do rodinné hrobky na Olšanech, patří poděkování nás všech.