Igelitový sáček je bezpochyby jedním z těch nenápadných, avšak přesto revolučních vynálezů. Ač jeho vynálezce nikdo neoslavuje, přesto prakticky způsobil revoluci v našich životech, a to především v kuchyni. Nyní máme možnost uchovávat potraviny, aniž by ztráceny vlhkost, což je problém především u těstovin. Můžeme dětem zabalit svačinu tak, aby jim neušpinila tašku, aniž by pak z ní musely odstraňovat kousky papírových ubrousků.

Není proto divu, že se během času vytvořila spousta nových typů, z nichž některé přichází s nejrůz něj jšími vylepšeními k původnímu plánu. Příkladem mohou být sáčky se zipem 2Pack, které se dnes dají sehnat prakticky v každém obchodě.

Pravdou je, že jsou dražší než ty běžné. Prodávají se po jednom, nikoliv po rolích, jak jsme zvyklí. Je to jednak kvůli ceně, a jednak proto, že uzavírací mechanismus jejich spojení zkrátka neumožňuje.

A právě možnost plného uzavření je jejich největší výhodou. Zajišťuje totiž, že z něj nic nevypadne, i když se například v tašce při jejím pohybu otočí, což je velký problém běžných typů. Ten je řešen tím, že je na vrchu udělán uzel, avšak to znamená, že sáček je pak jen na jedno použití, neboť pak prakticky není možné jej opět rozvázat. A to je nejen škoda peněz, nýbrž i zátěž pro životní prostředí.

Navíc je uzavíratelný sáček obvykle silnější, než ten běžný. To také znamená, že je více odolný vůči protrhnutí nebo propíchnutí. Je to proto, že na rozdíl od toho běžného se zde počítá s tím, že bude použit vícekrát. Tenký materiál by to prakticky znemožnil.

Avšak i zde jsou určité nevýhody. Tou první je samozřejmě cena, avšak s tím se dá, vzhledem k designu, počítat. Avšak málokdo počítá s tím, že tam jen s obtížemi uskladní sypký materiál, zvlášť pokud má skutečně malé částice. Ty se totiž velmi snadno dostanou do zipu a poškodí jen.

Sáčky se zipem jsou tedy skutečně dobrý nápad, avšak je třeba uvažovat, kde se je vyplatí použít a kde je lepší běžný typ.